20. června

Pokroky v mezich gravitace - minulý týden se podařilo Alex poprvé samostatně překulit z bříška na záda a od té doby tak činí zcela běžně. Dál se jí začíná líbit víc a víc lezení hlavně přes překážky (plně idealní je treba rodičovský břuch :-)), ale to jí musíme pomáhat tím, že jí děláme zarážku pro nožičky. Taky bublá čím dál víc. Pusu našpulí do takového legračního tvaru a vyjadřuje svůj nesouhlas nad stávající situací.

Občas spí celou noc, občas se vzbudí tak jednou. Přes den někdy neví coby a to je pak třeba všeho zanechat a odejít na procházku. Někdy přes den usne parkrát tak na 15 min a někdy prospí celé hodiny. Prostě "jednou jsi dole jednou nahoře ..."

Alex s mamou Dál objevila, že moje hlava je velmi zábavná hračka. Tahání za vlasy a sundavání brýlí je pro ní zajímavá hra. Ani jednu z těchto her však nemám moc v oblibě. Jednoduše mě Alex čapne za pačesy a nepustí. A když sebou škubu, tak jí to lehtá na tváři a směje se na celé kolo. To jsem ale ještě neviděla, usuzuji tak ze zvuků které vydává, poněváč já hlavou moc hýbat nemůžu. Konečně mi došlo, proč chtěl Honza ostříhat tak nakrátko. I já zkrátila účes , ale asi ne dostatečně. Brýle také trpí. Začala jsem si je sundávat při našem laškování, protože vyrvat jí je ze spárů není zrovna jednoduché pokud chcete zachovat jejich původní tvar. Jak se dalo očekávat zapomněla jsem na ně a přišlápla je. Ach jo!

Ještě se jí libí všelijaké říkanky. Bohužel my si pamatujeme s Honzou jen pár z nich a někdy ani ne celé. Ještě tak Skákal pes ..., Kočka leze dírou ... nebo Pec nám spadla ..., ale jak se vyléčí malý mraveneček kvůli kterému povolali mravenčího doktora, to si už celé nepamatujem. Tak až budete mít chvilku a na nějakou si vzpomenete, tak mi napište (medag@wo.cz). Nejenom Alex vám za to bude vděčná.

 10. června

Já hlava děravá, palice dubová ..., a jiné podobné hlášky můžete slyšet, když něco zapomenu. Copak o to, zapomětlivá jsem byla a budu, seznam věcí, které potřebuju na daný den jsem si vyrobila a pověsila na dveře, když jsem byla těhotná a kdy se k mojí přirozené zapomětlivosti se přidala ještě ta "těhotenská" a já se musela vratit třikrát od auta zpět domů pro připravenou svačinu, pro brýle a pro sešit, abych v práci zjistila, že jsem si zapoměla klíče od kanclu :-(.

Počet zapomenutých věcí se teď naštěstí zmenšil, ale život přece není peříčko a tak je to občas stejně náročné. Můj odchod do práce vypadá občas následovně. Popadnu "diper bag", což je taška s věcmi pro Alex, když jí odvážím k Irmě, to je naše paní na hlídání. Zkontroluju jestli jsem tam nezapoměla dát mléko pro Alex. Pak taška s pumpou na "dojení" mléka se všemi potřebnými částmi pro mě do práce, hlavně nesmím zapomenout chladící zmrazené vložky. Samozřejmě ještě moji tašku do práce, bohužel většinou bez svačiny :-(. No a nakonec připoutat Alex do sedačky a popadnout to vše naráz a přesunout se do auta. Venku vedro jak v pekle, takže musím nejprve trochu "vyvětrat" auto, vše naložit, nastartovat auto abych zjistila, že je něco divné. Ha, nemám brýle, kampak jsem je dnes odložila? Tak musím popadnout Alex, běžet zpátky domů, najít brýle, naložit Alex, mě a konečně odjet.

No prostě takový běžný pracovní den ....

 5. června

4 měsice za námi a s tím i další očkování. To bylo ale pláče! Moje obavy o linii Alex ( o té mojí se raději bavit nebudem :-)) a lehce šišaté hlavičce uklidnil náš dětský lékař, vysvětlil nám, že máme krásné zdravé dítě, 8 kg je sice nad průměr 4-měsíčních mimin, ale to je proto, že kojená mimina jsou obecně nad průměrem a prý to brzo vyběhá a obličejíček má tak pěkně kulatý, že se i celá hlavička časem poddá. No, mě pomalu začínali děsit výkřiky typu:"Čtyři měsice!? Ta je ale veliká!" a docházel mi společenský úsměv. Hej vy tam, taky máte nebo jste měli takového malého drobka :-))?

Jinak cikád je stále víc a víc. Asi nejvíc neplechy nadělají, když se rozprsknou na předním skle během jízdy. Místy dělají poměrně slušný randál, mně to přijde jako hučící klimatizace, na kterou si tu musíte zvyknout ať chcete nebo ne.

Klimatizace to je něco, co se tu musíte naučit snášet. Vedra už začala, a tím se změnil i náš styl oblečení. Musíme se oblékat víc a víc, abychom nezmrzli v práci a zároveň se neupekli venku mimo budovy. Doma zapínáme klimatizaci jen málokdy, díky oknům položených na sever a přízemí si tento "komfort" můžeme dovolit. Zeměpisná šířka na úrovni Madridu a často vysoká vlhkost vzduchu způsobuje, že bez klimaticace se léto v Marylandu dá přežít jen velmi těžko. Klimatizace v autě je o to potřebnější v případě, že se dostanete do dopravní zácpy, což je na denním pořádku :-(. Takže okna na sever a krátké dojíždění je obrovské plus našeho bydlení.

na prochazce Náš byt se nachází v takovém bytovém komplexu. Jsou to třípatrové bytovky; součástí je i bazén, který jsme zatím nepoužili (diky tvaru je nevhodný na pořádné plavání, povinná přítomnost plavčíka omezuje použití bazénu na určité hodiny :-( a navíc já mám přístup v práci do universitního areálu, který je podstatně rozsáhlejší) a dva malé rybníčky s majákem a kachnami a další vodní havětí. S kachnami a husami na rybníčcích jsme se letos poměrně dobře seznámili. Alex se na takové procházce k majáku pěkně uklidní a zvědavě vše pozoruje. Tak spolu omrkneme jak rostou kachňata a housata, občas jim přineseme nějaký ten žvanec k obědu, proženeme veverky, přeskočíme "potůček" a jsem doma.

Dá se říci, že tu vídáme kolem daleko více zvěrstva než kdekoliv v Čechach. Takové menší veverky nám běhají všude kolem, srnky jsou vidět i v parcích, samozřejmě kachny, husy, volavky a spousta dalšího drobného ptactva. V jezírkách místních parku můžete často vidět i želvy. Co mě vadí je, že nám občas do bytu zabloudí skrz ventilační jednotku takový skákavý typ cvrčka (camelcricket), ale to je tím, že náš máme přízemní byt a z bytu můžeme vylézt přímo na trávu za barák. Cvrček má pak v takovém případě smůlu :-(. Jinak je tu poměrně málo much a když už se i stane, že nějaká přiletí, tak je taaaak dddeeessne pppooommmaalllaaa, že má taky smůlu. Tak už raději dnes končím, já mám opravdu jinak zvířátka ráda.

 31. května

Yard Sales, nebo-li garážový výprodej. Lidi za život nakoupí spostu zbytečných věcí, děti odrostou, koupí se nový gauč a vše nepotřebné se kupí kolem. Nebo se stěhujete a nechcete tahat vše s sebou. Anebo naopak si potřebujete zařídit levně prázdný byt, něco sehnat do kuchyne, nebo koupit dětské oblečení či hračky (to mi teď přijde jako nekonečný začarovaný kruh). Co se dá v takovém případě dělat?

Tady to lidé řeší většinou tzv. garážovým výprodejem. Za pěkného počasí během víkendu skupina A vynese vše čeho se chce zbavit ven před barák, rozvěsí směrovky s nápisem "yard sale" na frequentovaněší místa a pak už jen čekají na lidi ze skupiny B, kupující. Ceny jsou nízké, většinou jednotné, tak $1 za hračku či dětské oblečení, nebo knihu. Někdy dostanete za tuto cenu věc ještě v původním balení, nepoužité, hodně v případě hraček a dětského oblečení.

Má to ale i svá proti. Já to teď pozoruji nebezpečí v podobě levných dětských hraček. Z Honzou se občas radujeme z nějakého "úlovku" víc než Alex. A to až Alex pochytí, tak bude zle. plaváček Na druhou stranu, jsa poměrně daleko od rodiny a známých, ocením nějaké to levnější dětské oblečení. Alex roste a roste a roste. Navíc poslední dobou hrozně slintá, tak ji musím převlíkat poměrně často.

Tendo vikend máme prodloužený díky svátku na památku padlých, tzv. "Memorial Day". Pro nás je ale významný hlavně tím, že se otvírají venkovní bazény. Konečně! Tak jsme si byli v sobotu už z Honzou zaplavat. Pro Alex byla zatím voda moc studená, ale snad se to brzy prohřeje. Už jsem to ale nevydržela a alespoň "nasucho" jsem jí zkusila dát plavecké brýle. Kupodivu si je nesnažila sundat a smála se na mě, protože já se přímo řehtala, však se pobavte se taky :-)).

 30. května

Archiv - abych trochu ulehčila natahování stránek, zakládámt archiv. Vpravo pod vysvětlivkami najdete odkaz na všechny moje zápisky až do konce dubna. Archivování budu dělat vždy trochu se "zpožděním", tak pokud sem zabrousíte tak dvakrát za měsíc, tak vás moje archivování ani nebude obtěžovat. Z archivní stránky se na původní můžete vrátit kliknutím v hlavní nabídce pod nadpisem na "deníček" nebo jednoduše v prohlížeči na tlačítko zpět :-).

 24. května

Cikády. - Letošní rok je tady kolem nás na východním pobřeží rok cikád, které se po 17-ti letém hibernačnám spánku probouzí. Je to zvláštní druh cikád, které se proberou, spáří, a možná že se i zpaří (tolik zase toho o životě hmyzu nevím) a jdou zase na dalších 17 let spát. Ne, tak trošku přeháním. cykada Nakladou vajíčka, z kterých se za sedmnáct let vyklubou nové cikády. Nepáchají žadné velké škody jen je jich prostě moc najednou. Na fotce máte jednu z nich a na porovnání je přiložena mince velikosti ne hodnoty :-) naší pětikoruny.

V místech, kde se nepřehrabávala půda posledních sedmnáct let jsou tak vajíčka neporušená. Pamětníci tvrdí, že jich je tolik, že se v noci nedá přes ten hluk spát a cikády pokryjí některé plochy prý souvislou vrstvou. Lidé prý raději odjíždí pryč. Tak nevím. Je to tak týden, co jsem je začala vídávat, ale nemůžu říci,že by jich bylo tolik. A většina z nich už je stejně zašlápnutá na chodníku. Moje kolegyně v práci je chudinka už taková vylekaná, že se bojí i těchto mrtvolek. Já jsem zatím stále jen zvědavá na to množství. Přijde mi to děsně zajímavé, ale kdo ví, třeba budu taky vylekaná. Zatim tedy vyčkávám a "těším se". alex a listi

Je to už pár dnů, co jsem psala předchozí odstavec a množství cikád se pomaličku zvětšuje. Dokonce o víkendu, když jsem seděla venku před naším bytem, na mě jedna vlítla. Chudinka, určitě se polekala víc než já, ale takové divadlo jako já nepředvedla. Honza se mohl smíchy potrhat, když jsem vyletěla ze židle, odhodila učebnici, mávala rukama a něco blekotala než mi došlo, že to co do mě nalítlo není nic jiního než cikáda. alex cte

Alex je to zatím putna. Protože ale dělám ještě nějaké zkoušky do školy, tak musí trávit víc času s tátou a tak na fotce můžete vidět jak to u nás o víkendu vypadalo. Honza by jen ocenil, kdyby Alex dokázala "číst" a sedět tak dlouho jak on, ale copak se to dá s knížkou která má tak 4 stránky a jeho 400? A sezení? Sedí ráda, někdo ovšem musi občas zkorigovat její polohu, jelikož stále ještě není stabilní. A pozorování listí na stromě je sice zajímavé, ale nedá se to dělat hodiny.

 12. května

Konec semestru! - Zase další semestr přednášek za mnou a pár zkoušek přede mnou. Už se všichni tři těšíme až to bude za námi. Snad mi pak zbude víc času i na ten web, ale raději nebudu nic slibovat. Zatím tedy mějte trpělivost a pro ty co se sem přece jen podívali, tady je naše Alex s jejím typickým výrazem. No řekněte, nevypadá roztomile i když se mračí?

Alex

 1. května

Alex Čtvrt roku! - Tak už jsou to tři měsíce, co se nám zásadně změnil život a pohled na svět. Naše sluníčko, kukačka, opička, kočička, slinťa a potvůrka, vše v jedné osobě, se stala středem našeho vesmíru. Za tu dobu jsme se s Honzou docela dobře seznámili s problematikou a zvládáme rodičovské povinnosti skoro s přehledem. Kdo by to byl řekl tak před rokem jak rychle do toho vplujeme a zvládneme i to ťuťu ňuňu v komunikaci s naším potomkem. Ale i Alex už vyspěla. Krásně se směje, ošklivě se vzteká, zvědavě kouká a roztomile se diví. Tak si to pěkně všichi užíváme.

Jen tak mimochodem, koho zajímají alespoň trošku motorky, nebo se chce podívat jakého mám doma skvělého fotografa :-), tak se podívejte na Honzovu stránku Sportbikes. Minulý týden byl fotit své známé na dráze a asi se i trochu navnadit, protože příště už bude kroužit s nima.

WEBovsky pocitadlo