24. dubna

Den otevřených dveří

Dnes jsme si udělali takový rodinný výlet. Marylandská universita měla dnes den otevřených dveří tak jsme využili příležitosti a šli se podívat jak se předvádí veřejnosti. Alex si lebedila v kočáru a tak jsme ji s Honzou protáhli universitním kravínem, konírnou, podívali se na ovečky a prasátka. Zvířata byla vyparáděná na soutěž krásy, dokonce jsme zahlédli v kravíně jak fénujou a stříhají srst telátkům a drhnou jim kartáčkem kopýtka. To předváděla zemědělská fakulta. Jinde nám zase napsali naše jména v čínštine a arabštině. Fyzici vyráběli zmrzlinu pomocí tekutého dusíku, chemici skládali s dětmi krystalové struktury z párátek a bonbónů atd.

Pro mě a Honzu byla samozřejmě nejzajímavější část, kde se předváděli fyzici, astronomové, meteorologové atd. Tak jsme mohli vidět tornádo v lahvi, chaotické kyvadlo, plasmové výboje apod. Bylo toho hodně ani jsme vše neprohlédli. Moc se mi líbili atrakce, hry, pokusy a drobné dárky hlavně pro děti. Alex občas na něco mrkla, ale moc z toho zatím neměla. Za rok si to už určitě užije lépe.

Nakonec v kočárku usnula a než jsme přijeli domů tak se pěkně prospala a nechtěla nám dát ani minutku odpočinku zadarmo. Na chvíli ji alespoň zaujal nafouknutý balónek, který jsem jí přivázala k ruce a čím víc sebou mrskala, tím víc balónek nad ní poskakoval. Ostatní hračičky, které jsme dostali, zaujali víc mě a Honzu.

Alex Alex Alex Alex Alex Alex

 23. dubna

Baby Shower

Co to je? Taková malá oslava narození. Vlastně se to pořádá ještě před narozením dítěte. V dobách minulých se sešly ženské k prvorodičce a snažily se ji hlavně teoreticky připravit na porod a výchovu malého mimina. Alex V dnešní době časopisů, knih a internetu se podstatata oslavy vice zhmotnila. A tak přátelé, příbuzní a kolegové pomůžou budoucím rodičům s výbavou pro mimino. Samozřejmě zdejší obchody jsou na to také vybaveny, tak podobně jako se rozdává svatební list s výčtem možných svatebních darů, stejně můžete rozdat i "baby" list.

Naše babyshower se nestihla před narozením, proto jsme ji měli až teď. Konala se v Honzově práci a měli jsme ji společně s Elsou. To je holčička o dva dny starší než Alex a je to dcera Honzovy kolegyně. Obě dvě pěkně předvedly své naducané tváře a nechaly se ode věech obdivovat. Alex se na každého smála a pár lidí poslintala. Doma si potom zvědavě okukovala své nové hračky.

A jak to vlastně táhneme? Když mám přednášky tak hlídá Honza, dvě dopoledne je Alex v "Family Care". To je vlastně jedna paní, která hlídá děti. Na vše tu musí být nějaký certifikát a hlavně pojištěni a jakmile jde o děti tak je vše kontrolované, proto je to taky pěkně drahé :-(. No a zbytek hlídám já. A když Alex hodně vyvádí a není hladová a Honza je nablízku, tak jí dostane na zkrocení on.

Další přírůstek ve fotogalerii - tentokrát jsou to fotky z "baby shower".

 21. dubna

První jarní výlet!

Jaro je tady v Marylandu většinou hodně deštivé, Alex ale tento víkend se zadařilo a tak jsme měli takový parný skoro letní počasí. Vyrazili jsme do nedaleké ptačí rezervace. Viděli jsme žáby, želvy, hada a spoustu ptáčků a ptáků. Největší kousek byl asi "bold eagel", což je orel bělohlavý. Bohužel byl dost daleko takže na našem foťáku zabíral pár pixlů, ale naši známí měli velmi dobrý dalekohled, tak jsme se mohli podívat jak si krásně trůní ve svém obrovském hnízdě vysoko v korumě stromu. Z toho velkého vedra jsme byli nakonec všichni pěkně unavení.

Přírůstek ve fotogalerii malé Alex! Konečně jsem přidala pár nových fotek do galerie a tak se můžete přesvědčit jak nám to naše děcko pěkně roste.

 12. dubna

Veselé Velikonoce!

Alex

V USA se Velikonoce slaví úplně jinak. Žadné bití a polévání vodou, to by tu asi neprošlo. Místo pomlázky a koled tu děti mají "eggs hunting". Rodiče dětem někde na zahradě poschovávají vajíčka, které pak děti loví nebo-li hledají. A taky samozřejmě prodávají spostu blbůstek a nesmyslů a lapačů prachu s velikonočními náměty. Volno tu v pondělí bohužel není, tak se ani nebudu moc rozepisovat a jdu pracovat, dokud ještě malá Alex spí :-).

  4. dubna

Dva měsíce - Alex uz je tak velká, že jsme museli začít kupovat plíny velikosti 3 a oblečeni na 3-6 měsíců. Alex Nevím proč mají velikosti miminkovského oblečení rozdělené na měsice, 0-3, 3-6, 6-9, 12, 18. Človek aby si pomalu bral do krámu metr a měřil si sám na jak velké dítě to je.

Konečně si taky malá začala užívat vody. Koupání pro Alex nebyla ze začátku příjemná věc, ale to se mění. Už se nemůžu dočkat léta, až začneme chodit do bazénu.

Jinak musím Alex pochválit jak vzorně se chová v noci. Kolem osmé večer ji nakrmím, položím do postýlky a ona za chvilku usne sama. Pak ji krmim po půlnoci a jeste jednou před šestou a pokaždé hned poté usne. Bohužel je ranni ptáče a tak od sedmi vyžaduje naši pozornost. Většinou si chceme ještě zachránit nějakou tu minutu spánku, tak ji položíme mezi sebe. Je potřeba si ale udržovat od Alex určitý odstup, protože svoji aktivitu projevuje kopáním a máváním ručičkama. Chvilkama se uklidní a pozoruje houpajícího se Ferdinanda (draka na pružině). Jenže Ferdinand se přestane houpat, Alex zintenzivní svoji aktivitu, začne pobrekávat a já nebo Honza se musíme probrat, rozhoupat Ferdinanda, Alex se zklidní, my usnem, no a Ferdinand se zase přestane houpat, Alex začne ... atd. Když mám ten den přednášku, tak tuhle hru ráda ponechávám Honzovi. Hra má totiž jediný a tentýž konec. Někdo stejně musí vstát a zabavit Alex uplně jinou hrou. :-))

Alex Přes den je to různé. Někdy vyžaduje pozornost celé dopoledne, někdy odpoledne. Líbí se jí procházky v šátku, nebo jízda autem. Z hraček má nejraději vše co visí a nějakým způsobem se to houpe. Honza se jí snažil už zaškolit do Linuxu (na učení přece není nikdy moc brzy :-)), ale Alex to bavilo jenom chvilku. Však to možná někteři znáte, když vám zapřísáhlý linuxák začne povídat o Linuxu tak asi brzo ztratíte nit ;-).

Kromě pláče Alex také vydává jiné zvuky. Mám na mysli samozřejmě hrdelní zvuky :-). Takže si už konečně můžem pobrebentit. Cituji (fonetický přepis):"Uaaaaa ga ga ga ga aaaa ajjj aba aba aba uaaaaa ga ga aga."

Tento týden bude Alex očkovaná na své dvouměsíční prohlídce. To bude určitě spousta křiku, má dostat asi tři injekce. Taky bych jí chtěla nechat propíchnout uši na náušnice, ale už teď je mi jasné, že se na mě budou divně koukat, co hrozného ji chci udělat. To, že běžně dělají obřízku klukům hned následující den po narození je pro ně naopak úplně normální. To jsem předtím netušila, že tady je to běžné, až po shlédnutí nějakého filmu, kde tvrdili, že v New Yorku má 80% mužů obřízku, jsem se zeptala našich známých, kteří mi to potvrdili. Dokonce i moje zdravotní pojišťovna obřízku novorozenců proplácí.

Alex Co se týka zdravotniho pojištěni, tak je to tu trochu dražší než doma. Také kvalita pojištění je velmi různá. Já mám prý výhodu v tom, že si platím pojištění na universitě, které je velmi dobré. Ale stejně, co se týká porodu, tak při normálním porodu vás pojišťovna nechá v porodnici dva dny, pokud máte císařský řez tak vám dají tři. Je jedno, jak se cítíte vy. To mi připomělo jeden vtip.

Přijde učitel, lekař a manager zdravotní pojišťovny k nebeské bráně a Svatý Petr se je ptá, co dělali na zemi dobrého, že chtějí do nebe. Učitel vysvětluje Svatému Petrovi jak učil děti, aby byli chytřejší, tak ho Sv. Petr pustí dovnitř, lékař vysvětluje jak pomáhal lidem, tím, že je léčil lidi. Sv. Petr ho tedy také pustí do nebe a otočí se k managerovi a ptá se ho, co dělal on. Manager zdrav. pojišťovny začne vysvětlovat, že se snažil o to aby si mohli lidé tu lékařskou péči dovolit. Sv. Petr se zamyslí a řekne:"Tak dobrá pojď dovnitř taky, ale jen na tři dny, pak musíš odejít a jdi si kam chceš, třeba do pekla." :-))

Jinak Honza na své stránce popsal osudy svých bývalých motorek a ukazuje svoji novou (v angličtině), je to na konci jeho stránky.

  21. března

Jaro je tady! - Dcera nám pěkně pučí a tak není divu, že musím odložit pár oblečků z kterých už odrostla. Alex Mění se rychle, ale její apetit zůstává stejný. Občas vypadá jako kapr na suchu (otvírá tu svoji roztomilou pusinku a "lapá" po cecíku). Když kojení přeruším tak začne šíleně pádlovat rukama dokud se jí pusa neucpe znovu. Roste nám ale i intelektuálně. Sleduje pohybující se objekty (nejraději má Ferdinanda, draka zavěšeného na pružince), směje se na rodiče a studuje obrázky, které jí kreslím.

S Honzou jsme se snažili vyfotit miminkovské faldíčky. Alex Prostě takové ty klasické obrázky nahatého miminka. To víte, žádné velké cestování nám teď nehrozí, tak se snažíme ukojit naše amatérské nadšení na dětské fotografii. Malou jsem svlékla a položila na naši velkou postel a Honza začal fotit. Alex toho hned využila a spustila takový malý vodotrysk. Naštěstí má zkušené rodiče :-)). Jako už několikrát poučená máma, jsem měla pod prostěradlem strčenou nepropustnou podložku, tak jsem se mohla v klidu koukat, zatímco Honza dělal fotodokumentaci. Na fotce můžete naši modelku vidět v košilce. Hambaté obrázky sem dávat nebudu, ještě by se to mohlo jednou obrátit proti mě :-).

Ale Alex má poslední dobou nový trik. Začala po jídle ublinkávat. To si rozložíte kolem ní plínu a ona se přesně trefí tam, kde to zrovna pokryté nemáte. A to používám normální české látkové plíny které jsou dvakrat tak vetší než ty americké. A tak skvrny od mléka a jeho pach je opravdu všude. Já už to asi ani necítím. Alex Nedávno mě Honza trochu usadil, když jsem si lebedila jak je to přijemné po ranní sprše, kdy na sebe navlíknete čisté oblečení, zbavit se té mléčné vůně. Prohlásil něco v tom smyslu, že to jsou jen mé pocity :-(.

Další milník v životě malé Alex je objevení úlohy palečku. Včera jsem ji poprvé viděla jak si cucá palec, hrozně u toho mlaská a vypadá děsně spokojeně. Dudlík nemá ráda. V knihách na cucání palce mají různé názory, tak nevím, ale asi ji od tohoto potěšení nebudu zatím nijak odrazovat.

  14. března

Prostor - Člověku se ani nechce věřit, kolik prostoru takové malé mimino spotřebuje. Postýlka je to nejmenší. Všechny ty pomůcky pro udržení mimina v čistotě a hračky zaberou poměrně hodně místa. Ale samotné mimino dokáže zabrat ještě víc. Tak už nejsme omezováni jen časově ale i fyzicky:-)). Alex

Například Honza už několikrát spal v obýváku na gauči. A to ne kvůli pláči malé v noci, ale prostě se už nevešel do postele, ve které jsme usnuli s Alex při kojení. Nebo při odpoledním zdřímnutí, Alex nejlépe usne uprostřed naší velké postele.

Pro denní aktivity máme pro malou Alex takové malé křesílko (papasán pro mimina), houpačku a jiné pomůcky pro její obšťastňování, ale poslední dobou ji nezajímají její věci. Nejlépe se stále cítí při houpání na balónu nebo v našem jediném křesle (papasánu), jak vidíte na fotografii.

Když už mluvíme o věcech pro malou, docela by mě zajímalo, jakě věcičky či pomůcky se běžně používají v Čechách. Já jsem moc zkušeností neměla, leda tak co mi vyprávěla moje maminka no a pak, to co mi poradili až tady.

Tak třeba plíny. Látkové či jednorázové? Pro mě byla představa praní látkových plen natolik nepředstavitelná, že jsem ani neuvažovala o něčem jiném než jednorázových. To je určitě obvyklé i v Čechách, ale pozor, tady si látkové pleny nemusíte prát sami. Existuje na to prý služba, která si přijede pro špinavé a přinese vám čisté. Finančně to vyjde prý nastejno jako jednorázové. Co se týká ještě výměny plen, tak mě zaujal speciální koš na pleny. Jeho princip je jednoduchý. Plíny se v něm vkládají do dlouhého igelitového pytle a za každou plenou se to zaškrtí a plína tak "nevoní" po pokoji takže nemusíte běhat s košem každou chvilku. To se mi docela zamlouvá.

Další věci, kterým jsem snadno propadla, jsou různá vrtící se křesilka a houpačky, které mají utišit děcko houpaním či vibrováním. Bohužel jim nepropadla Alex. Dává přednost živé osobě, která je ochotná sedět na velkém gymnastickém balóně a pohupovat jí. Ona se jen tak ošidit nedá a to je dobře :-).

Zdá se, že toho máme spoustu ( za což můžeme být vděčni našim blízkým), ale přesto toho podle amerických měřítek ještě není dost. Chybí nám třeba speciální stůl na přebalování a hlavně houpací křeslo. O křesle jsme i uvažovali, ale vyzkoušeli jsme si na návštěvě u přátel, že to naši Alex zanechává chladnou. Nebo přesněji řečeno pěkně rozžhavenou, protože její pláč žádné houpání nezastavilo. A tak zůstáváme v očích zkušených amerických rodiču tak trochu podivíny.

  13. března

Eliska Eliška už dojezdila! - Posledně jsem se zmínila o Honzově motorce Elišce, kterou si koupil někdy v půlce února a nahradil tím tu bývalou, Julii (do té někdo najel na parkovišti tak, že ji pojišťovna úplně odepsala). Minulý týden v neděli zjistil, že mu byla ukradena. A včera jsme se dozvěděli, že ještě tu samou neděli s ní někdo naboural do auta (že by ten zloděj?), zabil se a ještě navíc těžce zranil spolujezdce v tom autě. Podle toho jak vypadalo to nabourané auto, musel jet nějakou šílenou rychlostí, blbec. Na fotce můžete vidět, že toho z Elišky moc nezbylo (pochroumané tělo zničil ještě oheň).

  6. března

Kolotoč - Co se děje u nás nového. V podstatě nic moc, stále stejný kolotoč. Jen se mi zdá, že se Alex zkracuje doba spánku, což znamená méně odpočinku pro mě :-(. Ale už pozorujeme nějaké ty náznaky úsměvu a to ti vás hned dokáže tak vzpružit.

Eliska Minulý týden nás navštívili moji rodiče, bylo tu tedy ještě živěji než obvykle. Alex si pěkně vytrénovala babičku, která ji houpala na balónu podobně jako Honza, povídala si s ní a pásla koníčky (to se prý říká, když položíte mimčo na bříško). Děda by s ní nejraději šel na golf, ale protože Alex ještě neudrží ani malou hračku v ruce, natož golfovou hůl, tak musel na něj nakonec chodit sám a tenis hrát s Honzou. Loňské vánoce s námi moji rodiče procestovali celou Floridu, letos jsme dojeli nejdál na místní tenisově nebo golfové hřiště, ale přesto doufám, že se jim to líbilo.

A zatimco v Alex děda vidí budoucí golfistku, táta nezahálí. Než začne malá Alex lézt po skalách, po koberci nebo jen rodičům na nervy, tak na motorce by snad už jezdit mohla ne? Jak vidíte na fotce, tak bychom se všichni vešli. Snad jediným zádrhelem je přilba. Ta je fakt ještě moc velká :-)). Na fotce je vidět také náš nový přírůstek, Honzova nová láska, zelená Eliška. Ještě štěstí, že nemění ženský tak rychle jako motorky ;-). Ale na jeho obranu musím uvést, že ani jednu z Eliščiných předchůdkyň nepustil k vodě dobrovolně.

Už je to taky nějaký ten den, co Alex nebo spiš její rodiče s prarodiči oslavili její první měsíc. Na prohlídce u doktora se ukázalo, že nám pěkně roste a ještě lépe přibirá na váze. Doktor z toho měl děsnou radost, já se ale na ty dětskě faldíčky koukám trochu jinak. Bodejť by je neměla, když se se mi zdá, že se stále hlásí o jídlo. Na druhou stranu, je to snad jediné období (možná kromě těhotenství), kdy se z přibívajících kil může radovat. Tak jí to přejme!

Po kom vlastně naše dcera je? Většina tvrdí, že se Alex podobá Honzovi a já se k nim trochu přikláním. Vlásků má čím dál míň, má chlupatý záda a miluje mlíko :-)).

  23. února

Zákaz pohádek! - Tak nevím, jestli nebudu muset probrat české pohádky, které pouštím na CD naší malé. Mám takový pocit, že je vstřebává velmi rychle a bere si z nich příklad a pak chce neustále jíst. Nemyslím, že bych produkovala tak málo mléka, malá roste jako z vody, tedy vlastně z mléka, ale její potřeba jíst snad každou hodinu mě opravdu vysává.

Jakou to má souvislost v pohádkami? Všimli ste si někdy v kolika pohádkách jde o jídlo? O Červené Karkůlce, O Otesánkovi, O perníkové chaloupce, Hrnečku vař, Jak pejsek s kočičkou pekli dort apod. Asi to raději omezím na poslouchání Mozarta a jiné klasiky.

Co se ještě naučila? Že pokud máme návštěvu nebo jedeme na návštěvu, tak se chová jako to nejskvělejší mimino, roztomile se kouká nebo spinká a všichni se jen rozplývají jakéže je to krásné a hodné "baby". To že vyváděla noc před tím a teď odpočívá, aby získala síly na další noc, ví dobře snad jenom rodiče.

Ještě jsem vypozorovala další věc. Pěkně si mě omotala kolem prstu. Když ji nechám doma jenom s tátou, tak se prý chová taky poměrně dobře. Honza má na to svoji teorii. Alex prý využívá toho, že v mém případě teď pracují mateřské pudy a hormony a tak mě Alex klidně dojí seč může a k němu se chová zatím hezky, to aby si ho omotala kolem prstu a mohla ho dojit později, tedy spíše jeho účty. Ano máme o své dceři pravděpodobně vysoké mínění, ale čas vše ukáže ;-).

  20. února

Naše ZOO - Na začátku to byla žížala, která zatoužila po svišťovi, pak se to proměnilo v krtečka v pracovních kalhotkách (to díky těm lacláčům), později to chůzí připomínalo kolébajícího tučňáka, a nakonec z toho byla velryba. Ta ale už odplula a vrátil se zase krteček. A ne sám, přinesl si s sebou malou roztomilou opičku, která se mění v pardálici před krmením, pijavici během krmení a bezvladné kuře po krmení. Myslím si, že Honza tajně doufá, že se mu zase jednou vrátí žížala, kterou to vše původně začalo ;-) a která tu malou opičku zkrotí a tučňáci kolem něj budou zase jenom ti linuxoví.

Tak, snad jsem vás trochu zmátla. Jinak naše malá je podle čínského kalendáře narozena v roce Opice, takže je opičkou oprávněně. Dokonce jsem slyšela, že číňanky plánovaly narození potomka do tohoto roku, protože děti narozené v roce Opice mají prý ve vínku důmyslnost, vychytralost, zvědavost, nevypočitatelnost, úchvatnost atd. A jako Vodnář prý bude mít žízeň po vědomostech. Ale raději se vykašleme na všechny horoskopy a necháme se překvapit, jasné je už teď, že je jedinečná a hlavně, že je naše.

  17. února

Test pokračuje! - Dasa cte Tak jsme s Honzou o pár nocí chytřejší a Alex je o pár centimetrů větší a o půl kila težší než při narození. Dnes jsme měli kontrolu po dvou týdnech u dětského lékaře. Ta se samozřejmě neobešla bez křiku, Alexis nedala ani kapičku krve bez boje :-) a ještě jim ukázala jak umí, doslova a do písmene, přečůrat mámu, to jako mě.

Jinak přežíváme jak se dá. Alexis kvete a moje kytičky vadnou. Mezi jednotlivými utržky spánku se snažím studovat návody na spolužití s takovým malým človíčkem jako je ona a koliktrát se divím, jak se jednotlivé rady liší. Tak napřiklad učení děcka na krmení v určitých intervalech, zda ho budit či ne, apod. Škoda, že všechny ty moudré knihy nečte naše Alexis, to bychom se pak mohli trochu lépe vyspat. Asi jí je začnu předčítat místo pohádky ;-). Honza houpe Ten klid, kdy malá spí je tak úžasný, že mě ani Honzu nenapadne, abychom ji budili z jakéhokoliv důvodu. To raději čekáme, až se probere sama a hned dá nám, sousedům i světu vědět, že teď je středem našeho vesmíru ona a právě teď a ani o chvilinku později je ta správná chvíle ji nakrmit.

Honza je stále lepší v uhoupaní malé Alex. Dokáže sedět na balóně, houpat malou a v druhou rukou bušít do klávesnice. Tvrdí, že nejnaročnější je prý se sesynchronizovat s houpáním, když se chce napít. Já v tomhle směru trochu zaostávám. Mým největším problémem je, že se uhoupu a usínam dřív než Alex ;-)

Dnes je také den, kdy jsem se pokoušela poprvé se podojit. Chtěla bych malou jenom kojit, ale protože škola volá, tak jsem "podědila" pumpu, která mi pomůže relativně snadno nadojit mlíko do zásoby a Honza pak bude moci krmit mateřským mlékem i bez mé přítomnosti. Já alespoň nebudu mít strach, že Honza nebo Alex, podle toho, kdo bude mít slabší nervy (Honza mi to snad promine, ale na něj bych asi moc nesázela :-)), bude lézt po stropě než se vrátím z přednášek. Ať žije technologie!

ps: přidávám taky pár fotek do galerie Alexis. Nic moc nového, zase jen Alex, Alex s mámou, Alex s tátou a zase Alex... To víte, rodíče novorozenců moc velkou fantazii nemají, a protože jsou věčně ospalí, tak fotí to, co je nejblíž ;-).

  11. února

Galerie Alexis - Tak jsem vytvořila takovou malou galerii, kam budu dávat fotky ze života malé Alexis. Kdo se chcete podívat, napište mi na adresu medag@wo.cz, a já vám pošlu ráda pošlu odkaz.

  8. února

Alexis Nicole Dá se bez spánku žít? - Mám pocit, že s Honzou procházíme testem, který má zjistit minimální potřebu spánku nutného k přežití. Naše dcera velmi aktivně spolupracuje a vybičovává nás k úžasným výkonům. Ale abych to vzala od začátku.

Minulou neděli zahlédla poprvé přímé denní světlo naše dcera, Alexis Nicole. Protože do porodnice jsme odjeli brzo ráno, tak jsem Honzu poslala na noc domů, aby se dobře (a taky naposledy :-)) vyspal. Já jsem si tedy vychutnala rodičovské radosti sama a velmi brzy mi došlo, že se o tuto radost budu příště raději dělit.

Co se týká vlastního porodu vše šlo hladce a rychle až na malé překvapení, ale dopadlo to dobře a v 9:19 Alex pěkně nahlas ohlásila svůj příchod. Honza s námi sdílel každý moment a já jsem mu za to hrozně vděčná. A tím začal náš test. Kdo nezažil, nemůže plně pochopit naše pocity. A ti zkušenější vědí, tak to vlastně ani nemá cenu popisovat :-).

Učíme se pilně všichni tři. Spát kdykoliv to je možné, vydržet nespat po noci plné pláče a krmeni, přeměňovat se v mlíkárnu, mít radost z každé špinavé plíny, vyměnit plínu tak aby děcko nebrečelo, nepočuralo vás nebo postýlku atd.

alex s tatou Každý jsme lepší v něčem jiném, tak začínáme fungovat jako dobře sehraný tým. Tak například Honza je nejlepší v umlčování pláče bez krmení, já zase v umlčování metodou ucpání pusy prsem plným čerstvého mléka. A Alex? Ta je náš velmi roztomilý testovací objekt, na který tyto metody střídavě aplikujeme ;-). Je pravda, že to jde někdy lépe a někdy hůře, ale to jsou normální výchylky, po zprůměrováni vychází naše skóre poměrně dobře.

  26. ledna

Sněhové bouře - Tak se nám tu letos konečně přehnala sněhová bouře. Obvykle tu napadne jen poprašek, který je hned pryč, jenom jednou za čas se přežene sněhová bouře a to je pak nadílka 10-20 cm sněhu za pár hodin. Protože život je tu závislý na autech, tak to většinou znamená tzv. sněžný den. Státní instituce zavřou brány, školy samozřejmě taky (školní autobusy tady na zimu nemaj přizpůsobený a jejich řidiče už vůbec ne) a tak pracují jen silničáři a obchodníci. Výhodu, či nevýhodu, podle toho jak na to nahlížíte, mají ti, co mohou pracovat na počítači z domova.

Vloni byla výjimečně "úrodná" zima. To jsme měli dohromady asi tak 5 sněžných dnů za sezónu. Jednu noc dokonce napadlo půl metrů sněhu u nás, v některých lokalitách i víc. To byla opravdová kalamita. hra s balony Největší problém pro silničáře byl, že nevěděli kam ten sníh odklidit. Hlavně v centru města měli problémy protáhnout ulice, kde parkuje kolem spousta aut.

Jinak tady používají v ohromném množství solení silnic. To jsem ze začátku i přemýšlela o tom, jestli to bílé na silnici je sůl nebo opravdový sněhový poprašek. Teď už to vím, že to může být jedině sůl. Dřív se to prý kombinovalo i s pískem, dnes už používají jen sůl. Zřejmě automobilky potajmu sponzorují silničáře a pak na tom vydělávají :-).

Dnešek je ale pohodový, sníh je krásně lehoučký, prachový. Honza ani já do práce dnes nemusíme, tak si užíváme prodloužený víkend. Vyhrabávání auta byla pro mě vlastně zábava. Dokonce se mi nabízeli i nějací sousedí, že mi pomůžou, tak jsem je hned odehnala a plně jsem si to užívala. To víte, jednou, nebo dvakrát do roka to člověka pěkně osvěží a potěší.

Honzu jsem poslala lyžovat, (já už jsem na to opravdu moc kulatá, jak vidite na fotce; balón je možná ještě větší, ale ten je narozdíl ode mne na takový tvar zvyklý!), snad si to užije a příští rok mě vystřídá v hlídání prcka ;-).

  23.ledna

Neštěstí nechodí po horách a hlavně nechodí samo. Taková úroda se jen tak nevidí. Vše začalo potichoučku a pomaloučku. To jsem tak jedno ráno vezla Honzu do práce a když vystoupil tak uslyšel takové tiché tsssssss! Něco pomalu ucházelo a bohužel to něco byla pneumatika na našem autě. Honza navíc během výměny zjistil, že vzorek na vnitřní straně je skoro k nepoznání, tak jsme se rozhodli pro nové kompletní obutí našeho vozítka.

A zatímco já studovala, Honza mi přezul autíčko, vypucoval, vyměnil žárovky, no prostě rozmazloval ho. To bylo v sobotu. A v úterý mě naše rozhýčkané auto nechalo ve štychu. Tedy, abych byla přesnější, vydalo jakýsi zvláštní zvuk a zastavilo. Kolem svištělo jedno auto za druhým, napravo železniční trať, nalevo nic, tak jsem zkušeně odklopila kapotu, zkontrolovala klínový řemen a tím jsem vyčerpala všechny své znalosti o vnitřku auta. Naštěstí jsem posléze zjistila, že mi funguje alespoň jednička, první převodový stupeň, tak jsem se odvážné zařadila se svými 20 km/hod mezi svištící auta a dojela do servisu.

Jak už jsem se kdysi zmínila, tady bez auta nelze existovat, takže k nákladům na opravu můžete hned připočítat cenu na pronajmutí náhradního auta. Oprava automatické převodovky je poměrně drahá záležitost, ale nové obutí, silný citový vztah k našemu Oskarovi II (tím myslím naše auto) a nechuť k výběru nového-starého auta rozhodlo, že Oskarovi II ještě šanci dáme. Půjčení nahradniho auta jsme vyřídili raději hned, protože mě následující den začínaly testy ve škole a navíc mimčo se klidně mohlo rozhodnout, že už se mu nechce čekat na nějaký teoreticky vypočítaný termín a chce ven hned.

Ráno ve středu to pokračovalo v podobném duchu. Spěcháme, abych byla včas na testech, a už u dveří slyším Honzu klít. Tentokráte je to Honzova Julinka, motorka, leží tam v oboře, nožky má nahoře. Evidentně, někdo do ní v noci najel autem a shodil a zřejmě nechtěl nikoho budit, grrrr, tak raději ujel, aniž by po sobě zanechal jinou zprávu než pochroumanou Julii. Moje testy ten den taky nedopadly nijak slavně :-(.

Dnes je pátek, mám už po všech testech a snad nejhorší věc, která se mi dnes stala byla ztráta $1 v automatu, který mi odmítl vydat láhev vody. Naše auto už je opravené a mimčo si stále lebedí bezpečně v mém lůně, vypadá to, že vracíme k normálu.

Ale vždycky muže být i hůř :-)

Update ps: V neděli jsem šla konečně zase jednou zalít kytičky na okně snimani otisku a přitom jsem zpozorovala, že se k nám někdo pokoušel vloupat. No opravdu. Někdo si udělal díru v okně, kterou prostrčil ruku a otevřel zástrčku a my ani nevíme kdy. Naštěstí to tím skončilo a dovnitř nikdo nevlezl. Policista to obhlédl, udělal nepořádek s práškem na otisky :-) a vše si zapsal do notýsku. Možná se divíte jak je možné, že jsme dřív nezjistili to rozbité okno, ale díra nebyla až tak velká a já se snažila v ložnici stáhnout topení na minimum, protože mě je díky mému "dozrávajícímu" stavu docela vedro a Honza to "mlčky" :-) snáší a choulí se pod peřinou. Pro mě to byla taková velmi příjemná teplota :-). Navíc, protože je to přízemí, tak žaluzie jsou stažene vlastně permanentně. Tak ale teď už si myslím, že těch pohrom už bylo važně dost, tak začnu raději psát nový příspěvek :-)).

  13.ledna

Prvního zaracha! - Přiští týden mě čekají další testy do školy, které trvají tři dny. Mimčo má ještě nejaky ten tyden čas aby se dralo na svět, ale člověk nikdy neví. Jestli se rozhodne, že chce ven, tak půjde. Pro mě to znamená, jakmile začnu psát první test, tak mě už nic neomluví. Tak jsem se asi před pár dny zmínila, že pokud začnu psát první test, mimčo bude "muset" počkat tři dny, abych mohla všechny testy dokončit. Honza se smál, že se nás potomek ještě ani nenarodil a už mu hrozím, že bude mít "zaracha".

Jinak se cítím asi jako rozjetá lokomotiva v plném výkonu (taky stejně sexy :-)), která se snaží když už ne zastavit, tak alespoň zpomalit. Bohužel to nemá brzdy, hormony mě "ženou" směrem k mateřství a já se snažím to potlačit a myslet na všelijaké rovnice a meteorologické jevy. Tohle je takové malé doporučení pro "nezkušené" budoucí máminy - pokud opravdu nemusíte, nebojujte proti přírodě, stejně nemáte šanci. Užijte si tu "jízdu", nakupujte pro mimino, zařizujte dětský pokojík, čtete knížky a běžte si třeba zaplavat, stejně nikdo od vás neočekává nic jiného :-)).

  12.ledna

Hezky česky! - Tak Honza mi nainstaloval češtinu, tudíž teď už mužu psát hezky česky, jak vidíte. Jen budu mít pár problému s hledáním těch oháčkovaných písmenek na klavesnici než si na ně zase zvyknu, tak ještě mějte chvíli trpělivost s mojí "webovou" češtinou. A pokud se vám místo pěkných čárek a háčků zobrazují nějakě podivné znaky, napište mi. Díky.

  1.ledna

Na horach! - Konec roku a Silvestra jsme stravili s nasimi prateli v jednom z mistnich zimnich stredisek. Trochu jsem to prehnala s oznacenim hory, protoze to jsou vlastne jen kopecky. Jak jsme si uz vyzkouseli v jine, velmi podobne oblasti, takzvana "cerna" sjezdovka neni zadny narocny teren pro bezneho ceskeho lyzare. Sjezdovani je pry daleko lepsi nekde v Coloradu, ale to je pro nas opravdu trochu daleko. S bezkama je to tady take horsi kvuli snehovym podminkam. Na sjezdovkach staci, aby bylo pod nulou a snih si vyrobi, ale v lese na trate pro bezky to jde tezko. Zima v nasich zemepisnych sirkach je daleko mirnejsi nez v Cechach.

Presto, ze jsme i letos tusili, ze podminky pro bezkovani zrejme nebudou excelentni, chteli jsme alespon zmenit prostredi. Zimni strediska tady nejsou plna hotelu, je tu spis zvykem pronajmout si "chatu". Takova normalni chata tu ma standartne kolem 5-ti loznic, obrovske spolecenske mistnosti, "hot tub - jakuzzi" venku na verande (maly bazenek s horkou vodou a tryskami na masaze), pinpongovy nebo kulecnikovy stul v dalsi spolecenske mistnost atd. Kdyz jsem to videla poprve, tak jsem zirala a stale jeste ziram, ale zvyka se na to rychle jak muzete videt z fotografii.

Na jedne z nich je vyfoceny i krb. Vidite tam tem spinac? Tak to je zapinani a vypinani krbu. Drevo je umele, a ohen muzete zapnout a vypnout v jedne sekunde pomoci spinace na plyn. Samozrejme to nevoni, nepraska a ani vas nenapadne koukat do tancujicich plamenu! Proste zadna romantika, ale teplo to vydava efektivne a hned!

Hrozne moc jsem touzila uz asi tak mesic vyrazit na bezky a me prani se vyplnilo, alespon neco, kdyz uz jsem nemohla sankovat anebo vychutnat hot-tub. Moc snehu nebylo, sem tam na trati vylezal nejaky ten kamen a z toho duvodu to bylo oficialne neupravene a zavrene, ale ne nepristupne. Na trati jsme se potkali jen s jednim osamcenym bezkarem a dvema lovci, kteri pry nahaneli vysokou, ne zbloudile lyzare :-). Tak jsme se svistem natocili jeden okruh, 5.3km, Honza asi trochu vic, protoze kolem me krouzil ostrazite jak jestrab :-). Bylo to bezvadne a me to stacilo, abych se pekne unavila. To vite, s tim mym "outezkem" jsem byla rada aspon za tohle. Nakonec nejvetsim problemem celeho bezkovani bylo sehnat nejake obleceni, do ktereho jsem se jeste vesla.

Byla to takove pekne zakonceni dalsiho roku. A ted tedy s chuti a odvahou do toho dalsiho! Stastny a vesely!

  25. prosince

Zas o neco vetsi! - Mam pocit, ze k porodu bud budu muset doplavat nebo se dokoulet. Zatim mi moje chuze pripomina cupitani tucnaka, otaceni na posteli prevalovani mroze, a muj vzhled v tehotenskych kalhotech pripomina krtka z pohadky pro deti. Matematicky by se to mozna dalo popsat jako:

lim(dasa)=koule

Uz jsme se byli taky podivat na zdejsi porodnici. Tedy musim rict, ze kdyz jsem to videla tak jsem se snad zacala i tesit. V tom mem zkouskovem shonu mi to tam pripadalo jako raj. Klid, zadny shon, na pokoji, kdes se kona i porod to vypada jak doma v obyvaku. Hlavne tam po me nebude nikdo chtit abych pouzivala mozek (a kdyby preci jen byl potreba, tak na to si tam beru Honzu :-)).

Honza telefonuje Vanoce jsme prozili v klidu s predstavou jak moc jine to bude pristi rok. Misto nejake klasicke pohadky v televizi jsme dosli do kina na posledni dil Pana prstenu. Takova pohadka, ale priserne dloooooouhaaaaa, 3h 15min, ja uz nevedela jak se na te sedacce zkroutit. Pak klasicke stedrovecerni jidlo, ryba s bramborovym salatem, a rozbalovani darecku, abychom si trochu pripadali domacky. S rodinou jsme si popovidali alespon telefonicky.

PS: Na fotce je Honza a zrejme dostava rady od sveho starsiho a zkusenejsiho bratranka, co se tak asi da delat s tehotnou manzelkou.

  23. prosince

Chodime do kina o sto sest! - Obvykle do kina moc nechodime, posledni dobou nam stacilo jednou za rok videt dalsi dil Pana Prstenu. Ale bud se ted urodilo vic zajimavych filmu, nebo jsem potrebovala odreagovani od vecneho uceni na zkousky, anebo si uzivame dokud se da bez nutnosti zarizovani "baby sitting" a tak jsme za posledni mesic shledli tri filmy, ktere radi doporucime. Pozor, tohle neni recenze, jen osobni nazor.

Master and Commander byl prvni z nich. Pekne natoceny pribeh spisovatele Patrica O'Briana, rekla bych, zajimaveji natoceny nez napsany. Docela realne vypadajici bitky na mori. Doporucuji pro ty, co maji radi historicke filmy a samozreme herce Russell Crowe :-)). Navic se nam libila i hudba.

Timeline byl jakousi nahrazkou za film, ktery nepromitali, ale nelitovali jsme. Pekna kombinace sci-fi a historicke bitvy. Clovek opravdu ziskal predstavu, ze to ve stredoveku fakt nebyla zadna sranda, a ze ne kazdy mel sanci na preziti.

The Last Samurai - to se musi videt. Zase jde o bitku, tentokrate jak nazev napovida, dej se odehrava v Japonsku, taky nejaky ten rok nazpet. Opet velmi verohodne natocene a nakonec mi tam ani ten Tom Cruise tolik nevadil :-)).

The Lord of the King - The Return of the King (Pan prstenu - Navrat krale) - tak na tohle se teprve chystame, ale kdo cetl Tolkienovu trilogii Pana prstenu, tenu, tak ten vi, ze i v poslednim dilu trilogie jde zase jenom o poradnou bitku.

Musim rict, ze vsechny filmy, co jsme videli, staly za zhlednuti a radi je doporucujeme. Trochu me zarazi, ze vam doporucuju vlastne jenom same boje a sarvatky :-(, ale nejaka "lovestory" na pozadi vam obcas tu slzu prece jen vytlaci.

  23. prosince

Vesele vanoce a stastny novy rok! Nejak jsem letos v tom shonu pozapomnela na vanocni prani. Ale vy si urcite ty sve svatky oslavite stejne dobre. Pristi rok se snad polepsim.

ps: A urcite napecu i nejake to cukrovi, slibuju :-))

  6. prosince

Snih - Snezilo a dnes je vsude krasne bilo. Vloni touhle dobou nam taky nasnezilo, dokonce tak moc, ze jsme meli povinne volno :-). A Honza stejne jako vloni odjizdi do slunne Kalifornie na konferenci, ma proste smulu. No doufam, ze toho snehu snad bude vic i kdyz mistni z toho takove poteseni nemaji. Lonska zima pro ne byla extremni a tak sve nadseni ani radeji moc do sveta nevykrikuji ( a kdyz tak jenom v cestine :-)).

  3. prosince

Zkouskove obdobi - Moje zkouskove obdobi se blizi a s nim i "mala" depka. Nejsem uz dost stara na to, abych nekomu musela dokazovat, ze neco umim? Urcite jsem, ale muzu si za to sama, jak rika moje draha a lepsi polovina, tim mam na mysli samozrejme sveho manzela :-)). Bohuzel ma pravdu. Nekdy jindy se pokusim popsat jake je vlastne doktorantske studium na americke universite, pro dnesek si jen postezuju na testy.

Tady se sbiraji "body" na ohodnoceni cely semestr, delate domaci ukoly, pisete slohove prace apod. Mimo to jsou tu jeste nejake pisemky (rika se jim "midterm", to je neco jako pololetni zkouska, ale jeste jsem nezazila, ze by byla jenom jedna pro kazdy predmet :-( ). Na konci semestru, je posledni tyden urcen na zkouskove obdobi. Jeden tyden na vse! Termin zkousky neurcuje ani profesor, ani student, ani katedra na ktere studujete, ale studijni oddeleni. Pak to dopada tak, ze mate zkousku ze dvou hlavnich predmetu vaseho oboru v jednom dni. (pro matfyzaky: neco jako kdybyste sli na analyzu a algebru ve stejny den).

Samozrejme zkouska je pouze pisemna (aby meli papirovy podklad v pripade jakychkoliv stiznosti). Na zkousce si pripadate, jako na zavode. Zadny velky cas na premysleni, vite, nevite, napisete, nenapisete. Na mysleni opravdu neni cas. Pokud se s nejakym problemem zdrzite vic jak 5 min, jste ztraceni. Vyhravaji sprti, co maji fotografickou pamet, my co si toho moc nepamatujem a musime si vse odvodit jsme proste ztraceni :-(. Na ustni se tu nehraje, jeste byste mohli obvinit profesora z neobjektivonosti. Takze vlastne ani nemate sanci ukazat, ze problemu rozumite, ale bohuzel jen neumite dobre "zavodit".

Hura do toho!

  28. listopadu

To je uzasny, bajecny, ...! - Tak takova superlativa a podobne vykriky uslysite po oznameni sveho tehotenstvi. "Nejis nahodou za dva?", to je opatrna otazka cloveka neobeznameneho se situaci, ktery uz nejaky cas pozoruje jak se "zvetsujete" :-)

Dasa

Samozrejme o tom dopredu vite, protoze knihy o tehotenstvi se zminuji a reakci okoli, ale presto ze jste na to teoreticky pripraveni, tak skutecnost vas stejne prasti. Kdyz jsem napriklad prozivala v prvnim trimestru svoje takzvane "ranni" nevolnosti, tak bych radeji misto vsech tech gratulaci prijala spis nejaka sluvka utechy a litosti :-).

Sotva jsem si odpocinula v druhem trimestru, uz je tady treti a s nim obrovsky narust hmoty. Proste se promenujete v balon. Vaha roste a vam se nezvetsuje jen bricho, ale proste se oplacavate uplne vsude. I ta velka tricka vam zacinaji byt mala, nadavate si, ze jste si poridily boty s tkanickami, uz se jen tak snadno neprotahnete mezi zidli a stenou, kudy jste bezne prochazeli, otocit se na posteli neni taky zadna sranda a ujdete par schodu a funite jak po zabehnuti osobniho rekordu na 400m.

Aby se vam jeste vic "pozvedla" nalada tak si u doktora v ordinaci prolistujete magazinem pro tehotne zeny a podivite se proc taky nevypadate tak sexy jako ty modelky s krasne vystrcenymi kulatymi brisky v botech na podpadcich, ve kterych byste se vy urcite zabily. Jen tak mimochodem si vzpomenete jak jste se rano zahledly v zrcadle a podivily se , ze vas partner se na vas jeste stale muze divat jako na sexualni objekt :-) a radeji zapomenete na moment, kdy jste si chteli nechat udelat fotky sveho tehotenstvi jako Demi Moore pro Playboy.

A pak prichazi udiv, jak je to mozne ze se to jeste bude zvetsovat a jak je vubec mozne, ze se to z vas dostane ven prirozenou cestou. Uklidnit vas muze jen pomysleni, ze je to uz mnohokrat vyzkousene. Znovu se podivate do moudrych knih pro tehotne a zjistite, ze se vlastne citite fajn, protoze z dlouhatanskeho seznamu problemu vas opravdu trapi jenom bolesti zad, poplacete si partnerovi na rameni, nechate si dat masaz zad, zazpivate potomkovi pisnicku a s rukama na brise ucitite, jak se vas potomek spokojene vrti.

  17. listopadu

Co porad delam? - Ucim se! good student

  7. listopadu

Vylet se skolou - Jelikoz v Cechach nemame bezprostredni kontakt se slanou voudou, tim myslim more nebo ocean, tak by se takovy oceanograf v Cechach uzivil jeste hur nez astronom. Presto ocean nas zivot ovlivnuje docela vyznamne. A takovy meteorolog napriklad by o tom mel neco vedet. No, neco malo vi, ale kdyz jsem zjistila ze na UMD maji primo prednasku z oceanografie, tak jsem neodolala. Jeste navic ji vede jeden z nejlepsich ucitelu na zdejsi katedre, tak neni divu, ze na ni chodim opravdu rada. Soucasti teto prednasky byl i vylet na nedaleky Chesapeake Bay (zaliv Atlantickeho oceanu), specialni lodi prizpusobenou na vselijaka mereni prave pro oceanografy. Co me trochu prekvapuje, ze to je jedine prakticke cviceni na cele katedre meteorologie (na nejakou odbornou praxi si tady moc nehraji). Pocasi bylo OK, neprselo, ale foukalo, tak to s nami dobre kyvalo, coz nekterym nedelalo moc dobre a zajimalo je hlavne, kdy to skonci. Zato ja jsem si to pekne uzivala. Popsat slovy se to moc neda, tak se podivejte alespon na par obrazku. Temi pristoji, co drzime po ruznu v rukou, jsme merili slanost, hustotu, obsah kysliku a kyselost v ruznych mistech a hloubkach v zalivu. No a na zaver vylezlo i slunicko, abychom se mohli osusit a pak pekne osoleni si dat nejake ty rybi speciality v mistni restauraci.

(Na fotkach nejsem, protoze jsem to vse fotila ja :-).)

Chesapeake Bay Chesapeake Bay Measurment of ocean water Chesapeake Bay Students of METO670

  17. ríjna

Domácí pekárna - Vetsine lidí co znám, po urcité dobe zacne chybet v jídelnícku cizí zeme obycejný ceský chléb. Mesic, toho si clovek ani nevsimne, za pul roku ale uz vyzkousí vsechny mozné druhy, pak rezignuje a prizpusobí se. Neco takového jsem alespon prozívala já. Nastesti muj tehotenský apetit znovu zapracoval a doslo to az tak daleko, ze jsem si sehnala recept a chleba jsem si upekla. Bylo to neco super.

Díky tomuto úspesnému pokusu jsem podlehla a koupila "bread machine", to jest stroj na pecení chleba. Je to taková chytrá masina do které nasypete vse potrebné a ona se postará o zbytek. Je to vynikající stroj, ale stejne je lepsí si testo vyndat tesne pred pecením a dopéct si to v troube. Za prvé to udelá lepsí kurku a za druhé ten tvar.  Tak si ted muzeme cas od casu pochutnat na obycejném chlebu s máslem :-). Ale delám s tou masinkou i jiné pokusy. Velmi príjemné je také nastavení zpozdení. To pak muzete prijet z práce a ceka na vás práve dopecený chléb. Takto si tedy ted krátím cas mezi vsemi temi testy, které me ve skole pronásledují :-(.

Jen tak mimochodem jsem pri svém hledání receptu ceského peciva objevila, ze do rohlíku a housek se dává sádlo. To je teda neco pro vegetariany ;-).  A jeste neco. Víte proc se typickému americkému chlebu (hranatý, trvanlivý, tak mekký, ze se na nej nedá skoro nic namazat ) ríká, ze je  kapesní? Protoze se celý vejde do kapsy, ha ha ...

  2. rijna

Prvni jizda na motorce - Vcera se mi rozbilo auto. Da se rici, ze je to takova mala katastrofa, pokud se vam to stane v typickem americkem meste, kde mestska hromadna doprava neni zrovna dobre rozvinuta prave proto, ze kazdy ma alespon jedno auto :-). Jednoduse jsem odjela nakupovat a nazpatek jsem prisla uz pesky :-(.

To ovsem znamenalo, ze jsem dnes jela do skoly s Honzou na motorce. Nastesti jsem se i se zvetsujicim se brichem jeste vlezla do kozeneho obleceni tak jsem si mohla zase po dlouhe dobe vychutnat zatacky. Honza jezdi velmi dobre, ale kdyz za temi riditky nesedite primo, a moc toho pres sveho spolujezdce nevidite, tak se obcas citite vselijak. Alespon ja tedy ano. Hlavne kdyz slysim jak v zatacce diky naklonu skrtame o silnici :-).

Dnesni jizda mi pripomela jeste jednu vec. Dlouhovlasa holka v plavkach a motorka jsou velmi efektni na fotografii. Pominemeli otazku bezpecnosti, trochu na te motorce prece jen fouka. A dlouhe rozpustene vlasy? I kdyz mate na hlave prilbu, tak rozcesavani vlasu i po kratke jizde je opravdu zazitek. Co ty zensky neudelaj pro efekt :-)).

Tak to byla asi prvni prenatalni jizda naseho maleho na dvou kolech. Vsechno ale dnes dobre dopadlo, auto uz zase jezdi, tak uz se svistem nemusime na te motorce mackat za Honzou. I on je urcite stastnejsi, ze uz zase muze poradne klopit zatacky :-))

  28. zari

Ah jo! - Honzovi se dnes podarilo zformatovat nas zalozni disk, na ktereme byly nejake zalohy a hlavne nejake naskenovane fotky, to znamena, ze si musim spoustu fotek naskenovat znovu. Tak to me zase bude trvat o trochu dyl dat alespon castecne dohromady nasi databazi fotek, ach jo ....

  27. zari

Uprava meho webu - Tak uz me to zase popadlo a pokousim se predelat strukturu sveho webu. Zatim jsem si nehrala moc s obrazky, tentokrate jsem to davam dohromady z druhe strany. Nejdriv struktura a pak design, od toho jsou tu prece kaskadove styly :-). Navic jsem sveho soukromeho administratora pozadala o instalaci cestiny, abych uz mohla psat hezky cesky. Nejak mi to zatim nechybelo, ale pro lepsi pocteni se o to pokusime. Zatim tedy mejte jeste trpelivost.

  21. zari

Hura? Hurikan! - Meli jsme dva dny hurikanove prazdniny. Sice se pres nas hurikan Isabela neprehnal primo, ale prece jen nam tu pekne foukal vitr a spousta lidi je bez elektriny od 18.zari. My jsme meli neuveritelne stesti. Vse nam fungovalo a ja mela spoustu casu na domaci ukoly. Nasi pratele byli bez elektriny, tak jezdili k nam veceri a vykoupat se. Az se stydim rict, ze jsme vlastne meli pratelskou pohodu. Spoustu jidla, nejake hry a tak, proste pohodicka.

Protoze v sobotu se udelalo hezky, vyrazili jsme do NP Shenandoah na krasnou turu. Fura lidi mela spoustu jinych starosti, tudiz jsme na jinak velmi oblibene a freqventovane trase potkali jen par clovicku. Cesta vedla pres vrchol nejvyssiho kopce v sirokem a dalekem okoli "Old Rag" a mela spostu malych horolezeckych vlozek :-), presne takove obtiznosti, aby to zvladli i zdatnejsi tehotne zeny a deti s pomoci rodicu.

 16. zari 2003

Kope! - Dnes jsem shopna poprve s jistotou rict, ze citim pohyby naseho prcka. Neni to primo kopani, ale spis takove vrteni. Konecne nejaka aktivita, uz jsem si myslela, ze jenom tloustnu a vymlouvam se na tehotenstvi :-). Nejhorsi je, ze clovek nepribira jenom v pase, ale tak se nekjak oplacava cely, moudre knihy hovori o rozlozeni vahy kolem teziste. No to se mam pak na co tesit, az se toho pak budu chtit zbavovat.

  srpen

Domu, do Prahy, do Podoli, do lekarny, a do p ..... - Letime do Cech. Bude to same prekvapeni. Poprve uvidime hnizdecko, ktere v Praze buduji moji rodice. Pro ne mame prekvapeni v podobe naseho budouciho potomka. Snad si to budou uzivat lepe nez ja. Tesim se, az mi mamka uvari neco dobreho a ja se konecne poradne najim. Treba si to uz budu moci vychutnavat, prichazi obdobi, kdy by mela nevolnost polevovat. To mi prozradily moudre knihy.

  cerven-cervenec

A je to tady - Je mi spatne. Pred par tydny jsem si uzivala v Yosemitech a ted neudrzim ani obycejnou vodu v zaludku. Mam co jsem chtela, jak mi pripomina Honza, jsem proste v "tom" a "uzivam" si kazdou chvilku

V moudrych knihach jsem si precetla, ze nekomu neni spatne vubec, nekomu jen rano, proto se tomu rika ranni nevolnosti, nekomu prvni 3-4 mesice a nekomu porad. Snad spadam do te predposledni kategorie. Jaky paradox, za jinych okolnosti bych byla stastna, ze ubyvam na vaze, ale ted si to nemyslim. Snad se to zlepsi.

  cerven-cervenec

Anglictina - Co vam opravdu moc nepomuze pri zdokonalovani sve anglictiny je nekvalifikovana prace v USA. V pracovnich kempech, na farmach nebo pri uklidu supermarketu mate moznost se spis naucit polsky a mozna si za tvrdou praci i trochu vydelat. Uz jsem potkala celou radu lidi, kteri jeli do USA s predstavou zlepseni svych jazykovych schopnosti, ale sami uznali, ze to nebyla nejlepsi cesta. Treba i po sesti letech stravenych na americke pude nebyli schopni se domluvit anglicky :-(. Ale kazdy si zrejme musi tu svou cestu proslapat sam, tak tedy "Good luck!"

  kveten-cerven 2003

Yosemity - Konec meho semestru uz volal po nejake zmene, tak jsme sbalili "nadobicko" a vyrazili jsme do raje horolezcu a fotografu, Yosemit. Neco tak fantastickeho opravdu za to stoji videt. Kveten je nejlepsi obdobi pro navstevu. Pocasi je super, vodopady plne vody, jaro v plnem proudu a relativne "malo" lidi.

Camp IV, kde jsme se ubytovali, je kemp obsazeny vetsinou horolezci, takze snadno najdete namet na hovor s ostatnimi. Nekde jsem cetla mezi informacemi pro navstevniky tohoto NP, ze je nutne zajistit si ubytovani hodne dopredu, protoze Camp IV byva plny (neda se ne nej udelat rezervace jako na ostatni kempy v parku) a hlavne hlucny. Plny byl, to je pravda, ale o ramusu toho moc nevim. Pres den jsme vetsinou lezli nebo byli na nejake ture, po navratu udelali a snedli veceri a pomalu skoro se slunkem jsem zapadla do spacaku. Vzbudilo me zase uz jen slunicko az rano. Asi jsme zrejme nebyli uplne nejbeznejsi navstevnici parku :-).

Ale nebudu se moc rozepisovat, radeji dam brzo par fotek do galerie.

WEBovsky pocitadlo